XXXIII.kapitola

15. prosince 2008 v 18:45 | ~annyny~ |  °*°první příběh-My diary°*°
"Kdes byla tak dlouho?" zeptala se babi a koukla se na hodiny, který ukazovaly skoro osum večer.
"Já byla venku a potom ještě za anšima na hřbitově."
"Aha." utrousila babi a dál to nrozmazávala, protože ví, že obě jsme na tohleto téma dost háklivé.
"A co rande s Ondrou?" zajímalo jí. "Byla pusa?"
"Ne, rande s Ondrou nebylo a ani pusa ne." řekla jsem úplně v klidu.
"Jakto? Tys to zrušila?" divila se babi a leštila skleničky.
"Proč musim bejt tim problémem vždykcy já?" naštvala jsem se.
"Víš, že takhle jsem to nemyslela."
"Jo, vím, promiň." odpověděla jsem a trochu zčervenala. "Prostě tam nepřišel, protože měl něco jinýho na práci." vysvětluju.
"Aha, no, tak aspoň, že víš, kde byl." kejvl hlavou babi a já zrovna teď neměla chuť jí všechno vysvětlovat. Je to ta nejlepší babička na světě, ale tohleto si musim nechat ještě uležet v hlavě.
"A vyzvedla jsem ti ty peníze." zavolal na mě babi, když si všimla, když jsem šla po schodech nahoru.
"Takže jí to stejně budu muset říct." hrklo ve mě, protože ten Berlín se týkal předevšim mě a Markéty. Vim, že jsem se tam těšila, ale tohleto prostě mění situaci.
"Víš babi, můžeš si ty peníze poslat zase zpátky na účet, protože já do toho Berlína nejedu." řekla jsem plně přesvědčená a cítila jsem tu velkou vlnu nenávisti, která ve mě rostla vůči Markétě. Nechtěla jsem na ní bejt naštvaná, ale to prostě něšlo! Sebrala mi kluka, kterýho jsem milovala a udělala ze mě blbce.
"Aničko, to zvládneš, neboj, nebudeš tam přece sama." uklidňovala mě babi, jako kdybych byla nějaký malý děcko.
"O to nejde."
"A o co teda jde?" zeptala se babi, kteráto nechápala. "Jestli se něco stalo, tak mi to řekni a já se ti budu snažit pomoct." nabídla mi svojí pomocnou ruku.
"Já vim, babi, jsi hodná, ale tohleto si musim vyřídit sama. Jedno vim ale jiste, do Berlína nepojedu. Děkuju ti, že si tak hodná a chtěla si mi to zaplait a vim, že teď to vypadá tak trochu, teda spíš dost nevděčně, ale vysvětlim ti to jindy. Teď na to není zrovna dobrá doba."
"Tak jak chceš.Ale ty peníze si raději nechám. Kdyby sis to ještě rozmyslela." trvala si na svém babi a já jí nechtěla oponovat.
"Jak myslíš." zahuhlam a jdu do pokoje.
Praštim sebou na postel a vytáhnu zpod polštáře pyžamo-bílý kraťasy a velký bílý triko s nápisama po tátovi. A protože měl táta kolem 2 m, tak trochu mi vlaje.
Zaleza jsem si do koupelny a zamkla se, aby mě babi neruila. Naplnila jsem si vanu tentokrát až po okraj a naložila se do ní. A místo svojí každodenní pěny do koupele s vůní levandule, jsem si do vany dneska nalila vůni růží.
Zavázala jsem si vlasy a opatrně vlezla dovnitř. Voda byla příjemně horká a já se celá ponořila, s vyjímkou hlavy.
"CO jsem to udělala?" zašeptam, když zavřu oči a rekapituluju si poslední okamžiky s Jirkou. "Je krásnej, jsme spolu báječný kamarádi už jak dlouho, ale asi jsem jednala unáhleně. Sakra! Já jsem ale blbec!" nadávam si ve vaně, jako kdybych byla dráb sama sobě.
"Sakra, Ondru miluju, ale podkop mi nohy a Jirka,...Jirka je báječnej, pomohl mi teď, když mi bylo nejhůř. Mám s nim daleko víc vzpomínek a zážitků než s Ondrou... Ale nejdenala jsem až moc unáhleně?"
Bylo to docela těžký přemejšlet nad tim všim, co se stalo. Z jedný tsrany jsem myslela, že začnu brečet, protože do Ondry jsem zabouchlá už půl roku a štvě mě, že mě MArkéta podvedla, ale zase z druhý strany se chci smát, prtože odpoledne strávený s Jirkou bylo jedno z nejkrásnějších. Připadala jsem si jako blázen a po tej mej báječnej půl hodinovej lázni jsem si uvědomila, že jsem vlastně nikdy Ondru nemilovala, že jsem do něj byla sice jenom zakoukaná, ale nikdy to nebylo takový jako s Jirkou.
Připomíná mi to spíš ty americký filmy, kdy se holka zamiluje do krasavce na škole a celou tu dobu jí miluje její kamarád a ona ho "nevnímá" a všimne si ho až na konci filmu.
Přesně tohleto se mi teď stalo. Akorát, že ten kamarád je mnohem hezčí, než ten kluk, kterýho jsem "milovala".
"Sem blbááá!" zařvu a smyslně se usměju, protože se mi v hlavě vybaví ten okamžik, kdy mě Jirka začal líbat.
Všechno mi připadá najednou jednodušší, když vim, že je tu na světě někdo, kdo mě miluje a má mě rád.

Vylezu z vany a vysušim si vlasy. Potom vejdu do pokoje a zkontroluju mobil, jestli mi náhodou někdo nevolal nebo nepsal.
"To bude určitě Nela, bude chtít vědět, jak to všechno dopadlo." řeknu si při pohledu na miniaturní obálku na displeji, ale už mě to tak nerozhodí, protože ve vaně jsem si srovnala všech svoje myšlenky a city.
"Ahuj anny.V deset večer u vás na zahradě:O***"

"Jirka." zašeptam a přivinu telefon k sobě, jako kdyby to byl on. "Sakra, ale babi je dneska doma." uvědomim si a jdu zkontrolovat, kde právě teď je, protože se blíží desátá a já nechci, aby mě nachytala, jak jdu ven.
Jenomže babiččiny boty zase nikde! "Kde ta jenom pořád lítá?" řeknu si pobaveně, protože celou dobu seděla doma a najednou je celý den pryč. "Třeba má chlapa." zachichotala jsem se a seběhla schody. Na nohou jsem měla samozřejmě chlupatý papuče :-)
Na stolku v chodbě nic a v obýváku taky ne. Zbývá už jenom kuchyně. Vejdu dovnitř a všimnu si na baru malého lístečku.
"Asi dneska přijdu až hodně pozdě. A myslím opravdu pozdě. Možná kolem jedné. A neboj, nešla jsem na diskóteku, i když bych šla ráda.
Babi."
"Super!"zajásam, zmuchlam papírek a hodim ho do koše. "Babi přijde až v noci a já mam teď spooustu času :-)"
vyběhla jsem rychle do koupelny a rozčesala si vysušené vlasy, které byly rozevláté stejně jako Hagridovo.
Nechala jsem je rozpuštěné a dala si dozadu jenom ofinu, tu jsem chytla čelenkou, takže jsem vypadala docela romanticky. O:-)
"22:02!" vypískla jsem, když jsem koukla na hodiny v pokoji. "Doufam, že tam bude. A co když tam bude? CO mam dělat?" začala jsem panikařit a naposledy se upravila. Jenomže v té chlosti jsem na něco zapomněla.
Seběhnu po schodech a vyběhnu zadním vchodem z domu na zahradu. Zklapnu za sebou dveře a rozhlédnu se. I když mam krátkej rukáv, tak mi není zima, protože je teplej letní večer.
"Kde jenom může být?" zarazím se a rozhlížím se po zahradě. Dokonce se jdu kouknout i k bazénu, ale ani tam není.
A v tom mě něco chytně kolem pasu a políbí. "Dobrý večer slečno." pozdraví Jirka jako gentleman a já se na něj otočím. Náramně mu to sluší. Má rozcuchné vlasy a nádherně mu září oči ve svitu měsíce.
Potom mi zakreje šátkem oči a někam mě vede. Nemám vůbec tušení, kam jdeme, ale ta příjemná nervozita ve mě roste.
"Jsme tu." oznámil Jirka a sundal mi šátek z očí. Stáli jsme před našim altánkem, který se teď proměnil v něco nádherného. Na stole byly svíčky a uprostřed ležela bonboniéra a krásná kytka. Zřejmě ji Jirka natrhal po cestě k nám ,protože vidím převážně kopretiny, ale udělalo mi to obrovskou radost.
"Je to nádherný!" řekla jsem se zatajeným dechem a otočila se k Jirkovi čelem. "Nejde mi to do hlavy. Takovej krásnej kluk, na fotbale jsi za velkýho drsňáka, vždykcy když jsme byli spolu, tak si půsbil tak suveréně a najednou se z tebe vyklubal romantik." řekla jsem tiše a usmála se na něj.
On na to nic neřekl a políbil mě. Potom mi předal kytku, která ležela na stole a otevřel bonboniéru. POsadili jsme se vedle sebe do altánku a on mi dal jeden čokoloádovej bonbon do pusy.
Chvíli jsem ho cucala a potom do něj kousla a vytekla z něj třeňová šťáva.
"Miluju třešňovou bonbonieru."
"A já zase miluju tebe." řekl Jirka a začali jsme se líbat. Rukou mi zajel do vlasů a já ho hladila po zádech. Nevim, jak ldouho jsme se líbali a bylo mi to jedno. Byl semnou člověk, kterýho miluju a nechci se ho nikdy vzdát! Svíčky už mezitím dohořely, ale to nebyl podtstatné.
"Mimochodem to pyžamo ti sluší." řekl sladce a dal mi další pusu.
"Já na něj zapomněla." zčervenam a kouknu se na svoje obří triko a krátký kraťasy.
"To nevadí. Vypadáš roztomile." odvětil a potom mi dal další bonbón do pusy a já dala jemu taky jeden. Položila jsem mu hlavu na rameno a on mě objal.
Bylo nádherné ticho a já si užívala ten báječný pocit být tu s někým, pro koho něco znamenám.
Asi po dvaceti minutách mě Jirka zvedl a v náručí někam nesl. Podle stěny domu a keřů mi došlo, že jdeme k našemu krytýmu bazénu.
"Ale já nemam plavky." řakla jsem rozpačitě, ale nesmýkala se z jeho náruče.
"A to musí bejt?" zeptal se pobaveně a vešli jsme do krytu.
Tam mě postavil na zem a vyslíknul si triko a sundal si džíny. Potom jsme se začali líbat a on mi svlíknul triko a já si sundala kraťasy.
Teď jsme tu proti sobě stáli jenom ve spodním prádle a já nevěděla, co se bude dít. Jirka mě vzal za ruku a vlezli jsme spolu do bazénu, kterej díky tomu, že je vyhřejvanej, měl 26°C
Jirka šel první a mě potom pomalu stáhnul k sobě. Doplavali jsme až doprostřed a on mě políbil, potom na mě jemně šplouchnul a já mu to oplatila. No a začala malá bitka. On na mě štříknul víc a já na něho potom taky :-)
"Dost! Dost!" volam. "Já se vzdávam." řeknu a mávam rukou nad hlavou. Doplavu na mělčinu k okraji bazénu a koukam na Jirku. Pomalu ke mně plave a najednou se odrazí světlo od krytu bazénu.
"Sakra!" vykřiknu, když si uvědomim, že to světlo jde od nás z domu. "Kolik je hodin?" zeptam se s panickou hrůzou Jirky, kterej má na ruce vodotěsný hodinky.
"Dvanáct, proč?" zarazí se, protože neví, že jsem si všimla zábleku světla, který jde z okna kuchyně.
"Porotže přišla babi domů. Sice mi psala, že dorazí kolem jedný, ale asi si pospíšila. Je mi to líto, ale budeš muset domů. Kdyby nás tady babi našla, tak bude malér." řela jsem sklíčeně.
"To je jasný." zazubil se a vyskočil z bazénu. Potom pomohl i mě a usušil se ručníkem, kterej byl připravenej na hromádce společně s otstatními.
"Miluju tě." zašeptal Jirka a dal mi pusu.
"Já tě taky miluju." oplatila jsem mu polibek. Potom jsem za ním zavřela vrátka a on odešel domů. Snažila jsem se potichu dostat do pokoje, ale nepodařilo se mi to.
"Tys někde byla?" zajímala se babi, která stála přímo zamnou a zřejmě pozorovala moje plížící se číslo už trochu dýl.
"No, víš, .." začala jsem, portože mě nenapadalo nic, čím bych se vymluvila.
"A jakto, že máš mokrou hlavu?" zarazila se babi a ukazovala na moje vlké tmavé vlasy. A tím mě přivedla na super nádap a dokonce bych nemusela ani tolik lhát.
"Byla jsem si zaplavat." vyklopim ze sebe přesvědčivě.
"Teď v noci?" nezdá se babi a podezřívavě si mě prohlíží. "Proč sis byla zaplavat teď v noci prosim tě?" nejde jí do hlavy a dá si ruce v bok.
"No, nemohla jsem usnout a tak jsem si šla zaplavat."
"Holka, ty mě překvapuješ." zakroutila hlavou babi, ale naštěstí sse nevyptávala a nechala mě jít si lehnout.

Zalezla jsem si do postele a koukla na školní fotku. Podívala se do očí Markétě a v duchu si řekla:" Ať už tě k tomu vedlo cokoli, odpouštim ti. Vždycky jsem tě měla ráda a ráda mít budu. Ale to neznamená, že mě to nemrzí." a zhasla jsem lampičku. Fotku jsem si postavila vedle postele mezi ostatní fotky a usnula


Ráno mě příjemně probudila SMSka od Jirky.
Hoj Sluníčko!Jak ses vyspala?

Některým holkám, co znám by to možná přišlo jako blbý nebo trapný, ale mě to přijde náhodou romantický, když mi kluk pošle hned ráno SMSku. Samozřejmě jsem mu hned odepsala a poslala mu moc pusinek. :-)

"Tak co včera, povídej?" zajímalo Miki a Nelu. "Ani si nám nenapsal, ty potvoro."A to si nám to slíbila." rejpala do mě Nela a já myslela, že jí praštim :D
"Trošku se to všechno změnilo." pokrčila jsem ramenama. "Prostě se stalo něco, co se stát nemělo a díky tomu se stalo něco, co se stát mělo. Takže kdyby se to nestlo-"
"No dobrý :D" přerušila mě se smíchem Miki. "Dostaneš se konečně k jádru věci? Máme sice spoustu času, ale to neznamená, že to z tebe poleze jako z chlupatý deky." zasmála se.
Všechno jsem jim vylíčila a obě byly vážně báječný posluchačky. V patřičnejch chvílích se naštvaly a pak zase zasněně koukaly, jako dkyby si na mym místě předtstavovaly sebe.
"Já bych si to s ní šla vyřídit." řekla rázně Nela. "Za to, co ti provedla, bych jí teda pěkně vynadala." prohlásila Nela rázně.
"Já myslim, že to nebude tak horký." řekla jsem a zakroutila hlavou.
"To si děláš z nás srandu ne? Po tom, co ti provedla, řekneš, že to neni tak horký?" rozčiluje se Nela a pomalu rudne vzteky.
"Uklidni se." řeknu a chytnu jí kolem ramen. "Asi k tomu měla svuj důvod a navíc, já vlastně jakoby taky Ondru podvedla."
"Ale to byla uplně jiná situace." pronesla klidně Miki a tvářila se nejistě. "Ty si už v tej chvíli podvedená byla, takže pokud sis vyrazila s Jirkou, nebylo to nic špatnýho."
"Víte co? Nechte to na mně." řekla jsem holkám a šla za Markétou, která si právě připravovala věci. Hned jak mě uviděla, začala dělat, že něco hledá v tašce.
"Ahoj." pozdravila jsem jí jakoby nic.
"Jo, ahoj." zabrumlala a dál dělala, že mě nevidí.
"Vim, co se stalo a dokonce vim, proč včera Ondra nepřišel. Prostě jsem se nějakym stylem dozvěděla, že byl s tebou a na mě se kvuli obě vykašlal. Neni se čemu divit, protože ty si několikrát hezčí, ale-"
"Takhle to ale-"
"Nepřerušuj mě, prosím." řekla jsem a pokračovala. :" Prostě, měla ses zachovat jako kamarádka a ne jako potvora. Docela mě to ranilo, když jsem se dozvěděla kvuli komu trčim skoro hodinu. Ale to nejpodtstatnější, co jsem ti chtěla říct je to, že i přes to přezevšechno ti odpouštim. Nevim sice, jestli to mezi náma bude někdy takový, jako to bylo. Naše kamarádství bude mít určitě jivzy, ale dá se to vzít od začátku. Teda, pokud budeš chtít i ty." řeknu a podam jí na usmířenou ruku.
"Víš, Anny."
"Nechci o tom už mluvit. Je mi jedno jak to bylo a nechci se k tomu vracet. Bud přijmeš mojí přátelskou ruku anebo ne. Je to jenom na tobě.
Markétě se zaliy oči slzama stejně jako mě a podala mi ruku. Vůbec jsem si neuvědomila, že nás v tu chvíli pozoruje celá třída. V tuhletu chvíli pro mě bylo důležitější umsmířit se s člověkem, na kterym mi záleží.
Koukla jsem na Markétu, které tekly po tváři slzy. Pořád jsme si tiskly ruce a pak mě Markéta objala přátelky objala. Zaškytala promiň mi to a já byla ráda, že jsme se usmířily. Žádná nenávist a žádná zášť, alespoň z mé strany ne a venku na mě čeká kluk, kterýho miluju. Je snad něco lepšího? Je snad něco víc, co si člověk může přát?



°*°KoNEc°*°

Doufam, že se vám příběh líbil a kdybstě chtěli, tak klidně napíšu i pokráčko nebo nějakej jinej :-)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aničůůů Aničůůů | 16. ledna 2009 v 18:57 | Reagovat

jo takle ty na to deš xD pkně bazének  no jo xD

škoda že je konec xD nemam co číst xD

=o******

2 Bajůwék Bajůwék | 17. října 2011 v 20:47 | Reagovat

Hééj je to upe supééér :D :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama