XIX.kapitola

5. listopadu 2008 v 20:23 | ~annyny~ |  °*°první příběh-My diary°*°
"Vypadáš, že to s tebou každou chvíli šlehne." smála se mi Miki, když přišla k mý lavici.
"Jo, asi máš pravdu."
"Copa se stalo tak bíječnýho, nebo naopak tak děsnýho, že tě to takhle vykolejilo?"
"NO,...Já si totiž vzala Ondrovo ICQ a uložila si ho a on si mě nutorizoval kvuli tomu, že mu to nefachčí. To sem samozřejmě nevěděla a myslela sem si, že mě schválně ignoruje. Takže si vzal moje ICQ s tim, že si mě přidá a kdyby to nefungovalo, tak prej ať se ozvu :)"
"No vidíš." řekla Miki a na její tváři bylo vidět, jak moc mi to přeje ale zároveň i jak se trochu trápí.
"Promiň, já nechtěla." omlouvala sem se, ale bylo už pozdě. Co sem řekla nejde vzít zpátky.
"Ne, to je dobrý. Víš, ono to prostě nikdy nezmizí a s tim se člověk musí smířit. Rozhodně si z toho ale nedělej hlavu." ubezepečovala mě, ale i přesto mi to bylo líto.

~doma~

Hned jak sem vlezla do našeho baráku, začalo moje každodenní šílení. Musim říct, že za těch pár dnů si na to už babi zvykla a dneska už nevylezla na chodbu.
"Tak povídej." vybídla mě, když sem za sebou zavřela dveře do kuchyně.
"Tomu neuvěříš. Dneska sme se fotili a já se fotila s nim. Chápeš? Já se fotila s Ondrou. To je uplně neuvěřitelný. Asi omdlim." a dělala sem jako že padam na zem.
"Ty seš herečka, viď" smála se babi, když m viděla, jak se naoko klátim k zemi.
"no jo no. Pro tebe já všechno." a uklonila sem se jako na jevišti.
"Zrovna se chystam, že udělam večeři. Tak povídej, co by sis dala?"
"J0, takhle rychle? Já nevim, třeba...třeba..můžeš udělat topinky s vaječnou omleteou." navrhla sem.
"Tak jo, ale to teda nebudu dělat teď, ale udělam to až to bud aktuální."
"Jasně šéfe." prohlásila sem a udělala sem na klouzavym linu piruetku.
"TY seš vážně janek. Takhle šťastnou jako vposledních pár dnech sem tě vážně neviděla." usmála se babi a pobaveně sledovala moje komický odhopsávíní směrem k pokoji. Kdybych si jí nedala hlavou o dveře, možná by to vypadalo docela dobře. Jenomže...ne vždycky se vám všechno povede podle vašich představ.

"Deník, rychle deník a propisku." popoháněla sem se hned jak sem se domotala až do pokoje.

ZÁPIs 115

O vínekdu to vypadalo, že asi do školy nepudu, ale noakonec se mi udělalo dobře a babi mě do školy pustila-naštěstí, protože sme se fotili. A nebudete věřit tomu, co se stalo. Já se vyfotila s Ondrou Lintovskym. JO, jo jo, Přesně tak slyšeli ste dobře, Ondra Lintovsek se semnou vafotil a navíc řikal, že si vzal moje ICQ a že prej si mě uloží, když mu to blbne. Jo :)
A Nela mi dala dva volný lístky do kina zadarmo, takže jestli bude večer na ICQ, tak se ho zeptam, jestli by nešel, protože to by byla perfektní příležitost, jak se seznámit a poznat se blíž :)
Pane bože, já sem z toho vyklepaná ještě teď.
No a pak je tu další věc, kterou si sem musim napsat.
Konečně sem o Ondrovi řekla Miki a vzala to dobře. Samozřejmě je na ní trochu vidět, že ho má pořád ráda, ale je to báječná kamarádka a nic mi nevyčítá a za to sem jí děsně vděčná.
No a jelikož už zbejvá do prázdnin asi jenom 20 dní, tak Věra zrušila tréninky a poslední je rozlučák příští pátek devatenáctýho. Já se tak těšim. Hlavně jestli budou na fotbalovym hřišti ňáký kluci :) NO jo, už mlčim chci Ondru a nikoho jinýho :D
A fotky prej budou do pátku,což se docela divim, že to de tak rychle. Možná jeto ale tim, že sme prej asi poslední škola, kterou fotili a možná mají už všechno hotový. Ale nevim, ostatně, už se děsně těšim!
P.S.: Až budu mít tu fotku s Ondrou, tak si jí nalepim do deníku a nestrhnu jí, ani kdyby se stalo nevim co. Prostě tu bude napořád, aby mi připomínala to, jak sem se v osmičce zabouchla :D

A jenom co sem dopsala, tak mi začalzvonit mobil. Je to zvláštní, ale mobil mi vždyckyzazvoní ve chvíli, když něco dodělam. Ještě se mi snad nestalo, že mi zvonil při práci. A jestli jo, tak si na to asi nepamatuju.

"Ano?"
"Ahoj anny, tady Nelča, hele máš dneska čas?"
"Promiň, ale zítra mam hodinu víš?"
"Ale vždyť klarinet máš ve čtvrtek."
"NO to jo, ale já ještě hraju s Tenonem."
"Ježiš nojo, já na to uplně zapoměla."
"To je vpohodě."
"Tak nic"
"ale víš co? Já budu cvičit tak do pěti a potom bys mohla přijít. Babi bude dělat topinky s omletou, tak jestli se domluvíš s mamkou, mohla bys u nás přespat."
"Tak já se zeptam a napíšu ti. Seš na ICQ?"
"Ne, ale můžu tam jít."
"Dobře, já ti teda za chvíli napíšu, jak to dopadlo.tak ahoj"
"ahoj."

"Babi, zrovna mi volala Nelča a domluvily sme se, že tu u nás přespí. Nebude to vadit žene?" šla sem se zeptat babičky, která zrovna četla nějakej román.
"TO víš že to nevadí. Když to bude mít domluvený s rodičema, tak proč ne." souhlasila babi a zase se ponořila do čtení.
"Tak děkuju."
"jo jo." řekla duchem nepřítomně.
Takže s babi to bylo domluvený ateď už jenom počkat na to, jetli to Nelča mamka dovolí. Zalezla sem si kpočítači, přihlásila se na ICQ a otevřela si konverzaci s Nelčou.

annyny (15:13) :
Ahojky, tak co? Můžeš?

Nelly (15:13) :
jj ptala sem se mamky a ta řikala, že když to nevadí vám, tak ona s tim nema problém

annyny (15:13) :
nn já se ptala babi a tej je to jedno.

annyny (15:14) :
takže...v půl šestý u nás?

Nelly (15:14) :
oki budu tam ;)

annyny (15:14) :
tak já letim, než přijdeš, tak budu hrát, abych ti potom netroubila do ucha :D

Nelly (15:14) :
mě by to nevadilo :)

annyny (15:14) :
to řikáš teď :D

annyny (15:14) :
tak pááá

Nelly (15:15)
jj ahoj

Hned jak sem si s Nelčou dopsala, tak sem poctivě vypla počítač a vážně se vrhla na cičení na klarinet. Kolikrát se divim sama sobě, jak sem pečlivá :D Kdo ví, možná to jednou zmizí a ze mě se stane zase rebelka jako na prvnim stupni. A možná mi to zstane...Kdo ví.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama