XIV.kapitola

7. listopadu 2008 v 19:29 | ~annyny~ |  °*°první příběh-My diary°*°

"Ahoooj holky!" pozdravila jsem všechny.
"No čááu! Sůůůpa že deš." zavolaly holky a hrnuly se ke mně.
"Hej, co to máš v ruce?" řekla anika a vytrhla mi r uky obrázek s básničkou.
"No, já jsem tak trochu tvořila ještě před tim, než jsem odjela."
"Ty ses dala na gothiky?" zasmála se dáda, když viděla muj výtvor. Na obrázku byla holka,k terá ležela v rakvi a okolo ní růže a svíčky.
"Ne." namítla jsem. "Jenom se k tej básničce nehodí rozkvetlá louka."
"Tak jí přečti." vybídly mě holky a já se dala do čtení krátký básničky.

Má duše zasteskla po tobě,
na tvém ležím tu hrobě.
Jsem tak blízko tebe,
avšak dál než se zdá,
proto ptám se sebe,
zda.li ten, kdo už není, znova vzkřísit se dá.
Milovala jsem a pořád miluji tě,
bez tebe život nemá cenu.
Vzpomínám na naše setkání v létě,
chtěls mě za svou ženu.
Vrať se,
bez tebe hyne mého srdce lán,
vrať se mi,
dám za to vše co mám.

"Ale jo, je to hezký. Akorát trochu morbidní ne?"
"Morbidní?" zarazila jsem se. "Tohleto je procházka růžovym sadem, oproti tomu, co píšu." řekla jsem pobaveně.
"Tak to potom jo." řekly holky.
Chvilku jsme si ještě povídaly a postupně se zase rozešly každá na jinou tsranu klubovny. Já si šla nalejt s Nelčou pití a potom jsme si šly sednou k starejm kamnům.

"Tak já vás tady zase vítám." pronesla trenérka, když se všechny holky od nás z družstva usadily.
"Máme zase rok za sebou a já bych ráda nějak zhodnotila, co se týká hry a co se týká vás samotných. Dlouho jsemp řemýšlela,jak to udělam a dospěla jsem k názoru, že na každou z vás napíšu krátkýhodnocení. Nejdřív bude to, co byste mohly zlepšit a další je to, co vám jde." na chvíli se odmlčela a pak pokračovala.
"Až domluvim, tak si budeme ty papíry moct vzít. Na jednom papíru jšte všechny, takže nemusíte v hromadě papírů hledat právě ten svuj."
"Mami, mami, já mam žízeň." to zrovna přiběhla k trenérce její malá dcera a zatahala jí za mikinu.
"Naty, tak chvilku počkej, nebo řekni tetě, ať ti naleje džus, ale já teď něco řešim s holkama." Načež Natálka odběhla za někym jinym.
"Takže, jak už jsem řikala. Všechno hodnocení máte na papírech a já bych vám ho teď ráda přečetla předevšema. Protže jsou tam věci, který bych i ráda vysvětlila.
Začnu Dádou, prtože je brankářka. Zřejmě už víš, co je tvoje slabina a na čem bys měla zapracovat. Pokud ta tebe střílí křídlo, tak jenom stuj u tyče a nic nedělej, protože pak se stane to, co se stává-dají nám gól. A tvoje klady jsou: Jsi velmi snaživá, aktivní, schopná se rychle učit a máš v sobě týmovýho ducha."
celou dobu jsem všechny koukaly na dádu a dáda koukala na Věru. Když Věra domluvila, tak jsme dádě ukázaly zvednutej palec.
"Potom tu je Majda. Ty máš někdy trošku problém při střelbě, když pořádně nevtáhneš ruku, ale jinak je všechno v pořádku. Tvoje plusy jsou, že umíš být rychlá, přesná, aktivní, máš dobrej postřeh a jsi vnímavá."
Když s Věra dostala k poslednímu jménu na listu a obrátila ho, tak bylo všem jasný, že teď budu buď já nebo Nelča.
"Nelinka," řekla Věra a dala si papír o kousek blíž k očím. "Tvoje největší zábrany jsou ty, že se moc bojíš a pak tě to omezuje, jinak by si byla vynikající křídlo. Takhle, ne že nejsi, ale nesmíš se bát, protože tě to vážně brzdí. A plusy tu máš následujíc: kolektivní, rychlá, akční, vnímavá, snaživá, dříč a zodpovědný přístupy k trénikům."
Samozřejmě, když někdo o Nelče začal mluvit před lidma, tak zčervenala. Byla čevená skoro pořád ale když se dostalo na její jméno, tak zdrudla ještě víc.
"A poslední tu máme anny." prohlásila Věra koukla hned vedle Nelči. Teď se zase celá klubovna nesoustředila na dádu, nelču, majdu ani krystýnu, ale na mě.
"Anny, ty prostě musíš mít vytaženou ruku a zpevněný zápěstí. A pak to bude vpořádku. Taky bys měla bejt víc akční a nebát se chodit do kliček. Přitvrdit na střelbu a v obraně víc pomáhat. A plusy jsou ty, že jsi rychlá a snaživá."
Bylo to přesně tak, jak jsem čekala. Vytažená ruka mi dělá problémy už jak dlouho a o tom zápěstí radši ani nemluvim. Ostatně tom, že nebránim jako reprezentant vim taky a budu se s tim snažit něco dělat.



°*je to sice trošku kratší, ale není čas ;)°* ¤annyny¤
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Aničtůů Aničtůů | 14. ledna 2009 v 19:17 | Reagovat

Jůůů tady se o mě píše xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama